Zaniklé vesnice na Stříbrnoskalicku

V roce 2015 jsem pod hlavičkou spolku Život v Hradci a okolí uspořádal naučnou vycházku s názvem Zaniklé vesnice na Stříbrnoskalicku. Na akci jsem přizval odborníka na archeologii Jiřího Bernata a archiváře a historika Vojtěcha Vaňka, kteří průběh vycházky doplňovali informacemi k jednotlivým lokalitám.

V textu níže najdete souhrn nashromážděných poznatků nejen k těmto lokalitám, ale i k stále existujícím obcím.

---

V oblasti Stříbrnoskalicka – okolí obce Stříbrná Skalice – okres Praha-východ – existovala ve středověku řada drobných osad. Mnohé z nich během času zanikly, jiné přetrvaly do současnosti.

Níže jsou představeny klíčové historické a archeologické poznatky o několika těchto sídlech: Bytče, Kozly, Hlinná, Rovná, Přibyslavice (zaniklé obce) a Hradec, Kostelní Střimelice, Hradové Střimelice a Stříbrná Skalice (dosud existující sídla).

Všechny tyto vesnice spojuje blízkost Stříbrné Skalice a podobný osud mnoha českých sídel: vznikaly převážně ve vrcholném středověku (často v době tzv. vnitřní kolonizace ve 13. století) a některé z nich posléze zanikaly během následujících staletí vlivem klimatických změn, válečných událostí či hospodářských proměn regionu.

Níže uvádím u každé vesnice dobu vzniku a první zmínky, průběh její existence, příčiny zániku (pokud zanikla), archeologické nálezy a zmínky v pramenech a u některých také současný stav místa.

---

Zaniklé vesnice na Stříbrnoskalicku

Bytče

Středověká ves Bytče stávala podle dochovaných pramenů severovýchodně od Stříbrné Skalice, v oblasti dnes pokryté lesem Bič poblíž obce Oplany. Více zde.

Poprvé jsou Bytče zmíněny k roku 1437 jako majetek sázavského kláštera. Další písemné doklady o Bytčích jsou skromné; lze však usuzovat, že vesnice patrně zanikla již v průběhu 15. nebo 16. století (v pozdějších soupisových pramenech se již uvádí jako pustá). Podle jednoho záznamu měla ves ve své době 4 usedlosti (grunty), než byla opuštěna, a pozdější urbáře ji zmiňují už jen jako pustinu porostlou lesem.

Důvody zániku nejsou detailně zaznamenány – obecně však drobné osady v této oblasti postihlo po 14. století ochlazení klimatu a odliv obyvatel. Nevylučují se ani dopady husitských válek či úbytku půdy.

Archeologický výzkum v Bytčích neproběhl, jenom drobné sběry, nicméně analogie s blízkými lokalitami naznačují osídlení už od vrcholného středověku (možná již od 13. století). Jméno Bytče se dochovalo dodnes v místním názvu lesa Bič.

Současný stav místa: území bývalé vsi je dnes zcela zalesněno a najdeme zde jen obtížně patrné relikty zástavby.

Kozly

Ves Kozly ležela v kopcovitém zalesněném terénu severně od Stříbrné Skalice (dnes název Kozly označuje vrch o výšce 434 m n. m.). Více zde.

První písemná zmínka o Kozlech pochází z roku 1436, kdy byly uváděny jako součást majetku sázavského kláštera. Později ves přešla pod panství Komorní Hrádek – roku 1525 pramen uvádí v Kozlech už jen jednoho hospodáře (sedláka jménem Jan Čelák).

V urbáři panství z roku 1601 jsou Kozly zmiňovány jako dvůr (panské hospodářství), avšak již o 70 let později, v urbáři velkostatku Kostelec nad Černými lesy z roku 1677, se na Kozlech uvádí jen jedna chalupa s fořtem (lesním hlídačem). Z tohoto záznamu plyne, že ves jako taková zanikla a místo bylo využito jen k lesnickému účelu. Roku 1614 byly okolní kozelské lesy odkoupeny majiteli kosteleckého panství. Někdy během 18. století zanikla i poslední myslivcova chalupa a na příhodnějším místě o necelé 2 km dále vznikla nová Skalická myslivna (hájenka).

Archeologické nálezy naznačují, že místo Kozel bylo osídleno nejpozději počátkem 13. století – při archeologických sběrech byly nalezeny střepy keramiky dokládající raně vrcholně středověké osídlení. Kozly tak zapadají do obrazu husté sítě vesnic vznikajících během klimaticky příznivého období vrcholného středověku; později s úbytkem obyvatel (14.–15. století) ves upadla.

Současný stav: lokalita někdejší vsi Kozly je dnes součástí rozlehlého lesního porostu (skalické lesy). Viditelné pozůstatky zástavby se nedochovaly, místo však znají místní historici a je zachyceno např. na specializovaných mapách. Název Kozly se používá pro onen zalesněný vrch.

Hlinná

Hlinná je další zaniklá středověká ves v okolí Stříbrné Skalice. Její jméno (odvozené od hlína) napovídá výskyt jílovité půdy či hliníku; v 17. století je v urbáři zmíněno polesí či místo zvané Na hliništi, což patrně označovalo lokalitu bývalé vsi.

První písemná zmínka o Hlinné není samostatně publikována, objevuje se společně s okolními vesnicemi patrně v 15. století. Ves vznikla pravděpodobně během kolonizace ve 13. století a zanikla nejspíše v průběhu pozdního středověku (už v první polovině 17. století byla pustá). Důvodem mohla být kombinace odlehlé polohy, méně úrodné půdy a celkového úbytku osadnictva po období vrcholné kolonizace.

Archeologický průzkum zde nebyl systematicky proveden. Avšak nálezy ze sousedních vsí naznačují, že i Hlinná mohla mít starší kořeny.

Starožitnosti země české, Díl III, Sv. 1: Čechy za doby knížecí: Stříbrná Skalice, v poloze na rovinách, na jv. výšině, nalezl jsem na obecní pastvině 7 znatelných a několik rozplizlých mohylek. Jedna z nich před mým příchodem byla rozkopána středem, i nalezen na úrovni popel; druhá, více čtyřhranná, obsahovala na několika místech popel — možná že z několika pohřbů. Vybral jsem ke kopání mohylu 4 m v průměru, 0-80 m vysokou z kamenité hlíny nasypanou. Na spodu mohyly bylo popeliště na 3 777 v průměru, tak sice, že na okrajích bylo popela více, pod popelem byla spálená zem, v popelu pak nalezeny porůznu nedopálené kůstky, tak že asi nebožtík na hranici upálen a když oheň dohořel, nad spáleništěm nasypána mohyla; menší popeliště ve vrchní části mohyly svědčí snad o tryzně v době nasypávání mohyly. Druhá mohyla byla přes 4 727 v průměru a 80—100 cm vysoká. Nasypána byla z hlíny kamenem míšené; při západní straně bylo popeliště, jež se dovnitř mohyly ztrácelo. — Dr. J. L. Píč.

Většina keramických nálezů z těchto lokalit (včetně možných z Hlinné) je typologicky shodná s nálezy zaniklých středověkých osad Černokostelecka, což dokládá podobný charakter a období osídlení.

Současný stav: místo někdejší Hlinné je dnes porostlé lesem; žádné nadzemní ruiny se nedochovaly. Připomínkou zůstávají pomístní názvy a archivní.

Rovná

Rovná (též Rovné) bývala středověká osada, proslulá zejména dochovaným románským kostelíkem sv. Jakuba Většího.

Archeologické výzkumy odhalily, že na místě Rovné existovalo osídlení v pozdní době hradištní, tedy v 11. a počátkem 12. století. Toto raně středověké osídlení zkoumal roku 1969 J. Bubeník, který 10 až 15 m východně od ohradní zdi kostela sv. Jakuba, směrem po svahu proti zalesněné stráni, nalezl keramické zlomky pozdně hradištní kera­miky.

Časově spadají do období vzniku kostela sv. Jakuba Většího v první polovině 12. století a pocháze­jí patrně z osídlení okolo tvrze, kterou tu je možno předpokládat vzhle­dem k charakteru kostela.

Kromě zmíněných nálezů keramiky, svědčících o raně středověkém osídlení, proběhlo několik odborných průzkumů. Například v roce 1946 podnikl archeolog Ivan Borkovský sondáž v interiéru kostela. V roce 1998 provádělo Regionální muzeum v Kolíně záchranný výzkum vně obvodových zdí kostela, aby zmapovalo stavební situaci a ověřilo případné starší základy. Tyto výzkumy spolu s povrchovými sběry (J. Bubeník) pomohly upřesnit rozsah středověkého osídlení v okolí kostela a potvrdily, že v těsné blízkosti svatyně stávaly další stavby zaniklé vesnice. Rovněž se předpokládá existence šlechtického dvorce poblíž kostela, i když jeho přesná poloha nebyla dosud odkryta.

Postupný zánik vsi Rovné trval až do 17. století, ale kostel sv. Jakuba Většího zůstal zachován a nadále slouží jako hřbitovní a filiální. Při rekonstrukci v polovině 20. století bylo odhaleno původní románské zdivo a nástěnné malby.

Přibyslavice

Přibyslavice jsou zaniklá vesnice, jejíž poloha se nachází asi 2 km severně od Stříbrné Skalice, ve svahu nad Oplanským potokem. Na rozdíl od ostatních zaniklých osad oblasti přežily Přibyslavice relativně dlouho – fakticky zanikly až ve 20. století.

První písemné zmínky spadají do poloviny 16. století (roku 1557 je ves uváděna jako majetek panství Komorní Hrádek, nepřímé zmínky se však objevují již roku 1436 a 1525 ve skalické kronice).

Roku 1654 evidovala berní rula v Přibyslavicích 2 sedláky. Od konce 17. století přešla ves pod panství Kounice a posléze se stala součástí rozsáhlých držav hrabat z Morsini a od roku 1761 knížat z Lichtenštejna (tím se dostala do stejného panství jako Stříbrná Skalice).

Kolem roku 1980 už i tento dům stál jako ruina (formálně patřil zemědělské škole). V odborné literatuře (Soupis zaniklých osad) jsou Přibyslavice uváděny jako zaniklá osada již dříve, a terénní průzkumy v letech 2006–2007 zde zdokumentovaly zbytky dvou stavení oddělených cestou, u nichž se dochovaly i vlastní studny.

Současný stav: dnes na místě bývalých Přibyslavic stojí již jen torza kamenných zdí, porostlá náletovou vegetací. Část těchto reliktů byla v roce 2006 odstraněna při rozšíření lesní cesty. Místo je volně přístupné v lese a zkušený pozorovatel rozpozná půdorysy zaniklých staveb.

Bezejmenná osada nad rybníkem Propast

Další průzkumy identifikovaly v okolí skupiny zdánlivých „mohyl“, které však ve skutečnosti představují relikty zaniklých středověkých stavení (patrně pozůstatky jedné z místních zaniklých vsí z 13.–14. století).

Starožitnosti země české, Díl III, Sv. 1: Čechy za doby knížecí: Opolany u Kostelce nad Černými lesy. Podle silnice v lese Nad Rybníkem propastí několik mohyl v lese kosteleckých, jiné v revíru Hradec panství komorního Hrádku; v jedné při je dělání nové cesty přeříznuté, nalezeny střepy podobné jako v mohylách na Vyžlovce, jedna rozkopána soustavně přičemž na třech místech nalezen popel, ale žádný střep.— Dr. J. L. Píč.

Stále existující vesnice

Hradec

Hradec je dnes osada ležící v údolí Jevanského potoka asi 3,5 km severně od Stříbrné Skalice. Jméno „Hradec“ naznačuje existenci opevnění v dávné minulosti, třebaže žádné jednoznačné důkazy o raném hradišti zde objeveny nebyly. Každopádně archeologické nálezy dokládají pravěké i raně středověké osídlení okolí: například při stavbě chaty u rybníka Propast byl nalezen zlomek eneolitického sekeromlatu a zlomky keramiky z doby hradištní (9.–10. století).

V nedaleké pískovně u cesty na Kostelní Střimelice objevil archeolog Jaroslav Kudrnáč roku 1962 sídlištní jámy se střepy slovanské keramiky, interpretované jako pozůstatky obydlí z doby okolo 800–950 n. l. Tyto nálezy nasvědčují existenci raně středověkého osídlení v prostoru Hradce (a okolních vsí), byť samotné opevnění – hradisko – prokázáno nebylo.

První písemná zmínka o Hradci pochází z roku 1369. Od 13. století patřil Hradec s okolím pánům z Cimburka, kteří sídlili na nedalekém hrádku v Dědicích (což je dnešní areál hradu v Hradových Střimelicích). Koncem 14. století (r. 1396) jsou v Hradci zmiňováni jistí Jan Čista a člověk zvaný Velk Rubáš v souvislosti s převodem platů ke kostelu sv. Martina ve Střimelicích.

Ze záznamu v Liber erectionum (církevní knihy) z roku 1412 se dozvídáme také o existenci mlýna Propast – tehdy Jan Strýc ze Střimelic (rozumí se z Hradových Střimelic) prodal mlýn zvaný Propast faráři kostela ve Střimelicích (Kostelních).

Začátkem 17. století (urbář panství z roku 1601) stály v Hradci celkem 4 usedlosti (statky), z nichž jednou byl právě propastský mlýn. Tento počet hospodářství zůstal v Hradci nezměněn až do počátku 19. století – měnili se jen majitelé statků.

V okolí Hradce se nacházela i další drobná sídla – např. osada Hačky severozápadně od Hradce, doložená již roku 1320 a ve 14.–15. století vybavená dokonce tvrzí. Roku 1677 je v urbáři v Hačkách uváděn už jen mlýn na místě bývalé tvrze.

Kostelní Střimelice

Kostelní Střimelice (dříve také Horní Střimelice) jsou vesnice ležící asi 3,6 km na severozápad od Stříbrné Skalice. Svůj přívlastek „Kostelní“ nesou podle kostela sv. Martina, který stojí na zdejším hřbitově a byl od středověku farním kostelem pro tuto obec.

Ves Střimelice vznikla patrně ve 13. století (je tedy stejně stará nebo starší než samotná Skalice). Poprvé se v písemných pramenech připomíná nepřímo už roku 1319, a to dokonce dříve než sousední městečka Skalice a Ondřejov.

První přímá písemná zmínka pochází z roku 1361. Ve 14. století se uvádí, že zdejší kostel sv. Martina patronátně podléhal pánům ze Střimelic – náležel jim například patronát nad farou v Konojedech, o který vedli spor roku 1380 (spor mezi „rytířem Janem ze Střimelic“ a měšťanem Stachem naznačuje existenci dvou částí Střimelic už tehdy – šlechtický rod sídlil na tvrzi v části Střimelic, která dnes odpovídá Hradovým Střimelicím). Lze tedy soudit, že během 14. století došlo k odlišení dvou osad Střimelice – jedné s kostelem (Kostelní) a druhé s tvrzí či hradem (Hradové).

V Kostelních Střimelicích stával pod kostelem sv. Martina také malý tvrziště (tvrz), zřejmě sídlo nižší šlechty nebo správce panství. Tato tvrz zanikla nejpozději v raném novověku.

Vesnice Kostelní Střimelice zůstala převážně zemědělskou obcí. V rámci správních změn patřila po zrušení patrimoniální správy (1850) do okresu Kostelec nad Černými lesy, později do okresu Český Brod a od roku 1964 byla sloučena se Stříbrnou Skalicou. Více zde: Ke sloučení stříbrnoskalických obcí došlo v roce 1964.

Hradové Střimelice

Hradové Střimelice (dříve též Dolní Střimelice) leží severně od Kostelních Střimelic a asi 4 km SZ od Stříbrné Skalice. Název „Hradové“ dostaly podle hradu (či hrádku), který se zde ve středověku nacházel.

První písemná zmínka o Střimelicích (jako celku) pochází z roku 1320, kdy Bernard z Cimburka prodal ves Střimelice spolu s dalšími okolními osadami abatyši kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.

Hrad v Hradových Střimelicích byl založen později – existoval před rokem 1359, kdy je poprvé doložen. Roku 1381 se připomíná hradní kaple Početí P. Marie. Na přelomu 14. a 15. století držel střimelický hrad Bohdal z Drahonic.

Souběžně s hradem existovala pod ním vesnická zástavba. Hradové Střimelice byly po staletí tradiční zemědělskou vsí, která ve 20. století nabyla rekreačního charakteru. Roku 1869 zde žilo 403 obyvatel v 60 domech, poté počet klesal až na 131 obyvatel v roce 1991, ale od té doby opět stoupá (k roku 2021 mají Hradové Střimelice 215 obyvatel, 87 domů). Až do roku 1964 byly samostatnou obcí, poté byly připojeny ke Stříbrné Skalici.

Památky: Přímou připomínkou středověku jsou skromné zbytky hradu Hradové Střimelice na okraji obce – v borovém lese lze nalézt fragmenty zdiva a výrazné příkopy a valy někdejšího hrádku. Hrad není udržován a nevede k němu značená cesta, přesto jej občas navštěvují nadšenci (patří k méně známým zříceninám regionu). V centru obce stojí zděná kaple Panny Marie, postavená zřejmě v 19. století – ta byla však v posledních desetiletích znesvěcena, a dokonce přestavěna na autobusovou zastávku.

Stříbrná Skalice

Stříbrná Skalice je centrální sídlo oblasti známá především historickou těžbou mědi a stříbra. První písemná zmínka o Skalici pochází z roku 1361, kdy je připomínán místní šlechtic (Ješek ze Skalice). Označení „Skalice hor stříbrných“ se objevuje v 16. století, kdy těžba stříbra v okolí nabyla na významu.

Samotná doba založení obce však není známa. Jisté je, že koncem 12. století byl v blízkosti (v osadě Rovná viz výše) postaven románský kostel sv. Jakuba Většího.

Stříbrná Skalice se ve vrcholném středověku rozvíjela jako horní městečko díky bohatým nalezištím měděných a stříbrných rud. Skalické doly byly nejbližšími nalezišti stříbra u Prahy a podnítily dokonce zřízení pražské mincovny za vlády Ferdinanda I. (1526–1564). Těžba stříbra byla významnou epochou v historii Skalice; ještě dnes se v okolí dochovaly staré důlní štoly. V 18. století však byly ložiska vyčerpány a počátkem toho století hornická činnost zanikla. K dalším pokusům o obnovení těžby docházelo i v pozdějších obdobích, ale byly neúspěšné.

Díky jednomu takovému vznikl i stříbrnoskalický vodovod. Více zde.

Po zániku dolování zůstala Skalice menším zemědělským městečkem. Až do 19. století se jednalo o městys s trhovým právem; v novodobé historii (po roce 1850) byla Stříbrná Skalice obcí v okrese Český Brod, později Kolín a od roku 2007 náleží do okresu Praha-východ.

Ze starší historie stojí za zmínku středověký hrad Skalice, který stával na ostrohu nad městečkem (v místě zvaném Na Hradě). Tento gotický hrad ze 14. století sehrál úlohu během válek krále Václava IV. – roku 1403 byl dobyt vojsky Zikmunda Lucemburského.

Ve Stříbrné Skalici začíná příběh úspěšné počítačové hry Kingdom Come Deliverance.

Po husitských válkách se hrad dostal do zástavy pánů z Kunštátu a zřejmě již nebyl plně obnoven. Koncem 17. století byl v rozvalinách a roku 1730 byly jeho zbytky rozebrány – kámen posloužil ke stavbě barokního kostela sv. Jana Nepomuckého, který dnes stojí na jeho místě.

Literatura a prameny:

• František Brůha: Dějiny Stříbrné Skalice – hradec1.cz;
• Václav Wurm: O skalickém dolování – hradec1.cz;
• František Šimáček, Josef Veselý: Průvodce po Černokostelecku (1912) – hradec1.cz;
• Soňa Hendrychová: Zaniklá osada Přibyslavice (2010) – cs.wikipedia.org;
• Kronika města Kostelce nad Č. lesy (1912) – hradec1.cz;
• web Hradec1.cz (Jakub Hlavatý) – sekce Stříbrnoskalicko – hradec1.cz;
• oficiální stránky obce Stříbrná Skalice – sekce Historie – stribrnaskalice.cz;
• databáze Monumnet NPU (památky Kostelní a Hradové Střimelice, Stříbrná Skalice).